V dubnu jsem více využil středoformátový PENTACON Six v kombinaci s Flektogonem 4/50 u příležitosti Velikonočního času na Helfštýně. Narazil jsem na problém měkkého obrazu u širokoúhlého objektivu při nejmenší cloně f/4.
Ověřil jsem tedy hned všechny tři objektivy, které mám k dispozici k tomuto přístroji, abych zjistil skutečný vliv clony na kvalitu snímku.
Zde je výsledek.
Co bylo testováno:
Sada testovaných objektivů
- Flektogon 4/50 – širokoúhlý objektiv
- Biometar 2,8/80 – standardní objektiv
- Sonnar 2,8/180 – teleobjektiv
Pro snímání byl zvolen svitkový film FOMA 100, jako objekt byl zvolen rozestavěný rodinný dům, který ještě není opatřen omítkou, což umožnilo zobrazit a následně vyhodnotit strukturu stěny. Vzdálenost od objektu byla zvolena tak, aby velikost domu byla vždy pokud možno stejná.
Pro vyvolání byl zvolen standardní proces pomocí osvědčené vývojky Rodinal R09 v ředění 1+50. Vyvolávací doba byla 9 minut.
Po vyvolání byl film digitalizován pomocí digitálního přístroje NIKON D3x s rozlišením 24 Mpix.
V rámci následného zpracování nebyly snímky doostřovány, byl jen upraven kontrast a stíny tak, aby byly snímky dobře čitelné a vyhodnotitelné.
Poznámka s malým odbočením: jak je to s rozlišením?
digitalizace pomocí FF Nikon D3x vlastně snižuje rozlišovací schopnosti analogové soustavy. Je potřeba si uvědomit, že původní snímek na svitku má rozměry 56 x 56 mm. Obraz je převeden na čip Nikonu o rozměru cca 24×24 mm (pokud se využije 100% rozměr čipu a bere se v potaz čtvercový formát svitku. Prostým přefocením pomocí makroobjektivu (Nikon 105/2,8) se zhorší výsledné rozlišení v poměru velikostí snímku (cca 43% – tedy výsledné rozlišení bude menší, než poloviční).
D3x má čip s rozlišením, 6048x 4032, rozlišení se dá stanovit přepočtem na cca 80-85 lp/mm (lp = line pair = 2 pixely). Zpracováním a ořezem na poměr stran 1:1 se získají snímky o reálné velikosti cca 3800 x 3800 bodů, což odpovídá rozlišení cca 14,4 Mpix.
Použitý objektiv pro snímání AF-S MICRO NIKKOR 105/2,8 G má rozlišení vyšší – tedy 80-120 lp/mm.
FOMA s ISO 100 bude mít rozlišení cca 80-100 lp/mm.
Snímáním svitkového filmu v jednom snímku pomocí D3x se dosáhne rozlišení cca 85*0,43=36 lp/mm. Pro perfektní výsledek by bylo lépe provést vícenásobné nasnímání plochy svitkového snímku – vzhledem k rozměru svitku a čipu FF by bylo nutné provést 3 x 3 snímky – tedy 9 záběrů (je nutné počítat s překryvem cca 25%), které by následně bylo možné spojit pomocí vhodného SW do jednoho snímku. Pak by se digitalizací nesnížilo reálné rozlišení snímku svitku.
Testujeme však poměrně historické objektivy u nichž se nedá předpokládat velké rozlišení, takže lze odhadnout (výrobce testovaných objektivů žádné MTF křivky neposkytoval), že digitalizace této analogové soustavy pomocí FF Nikon D3x ve spojení s makroobjektivem poskytne výsledky na úrovni rozlišení snímacího systému a nedojde k významnému zhoršení rozlišovací schopnosti celého systému.
- Výsledek testu Flektogon 4/50 – širokoúhlý objektiv
- Výsledek testu Biometar 2,8/80 – standardní objektiv
- Výsledek testu Sonnar 2,8/180 – teleobjektiv
Komplexní výsledky a zjištění z testování jsou uvedeny v samostatném příspěvku.
