Ve své sbírce fotografických přístrojů analogové sféry opečovávám velký přístroj PENTACON Six se sadou tří základních objektivů.
Nadešel čas jej provětrat a příležitost se našla – na hradě Helfštýn se pravidelně pořádají akce o Velikonocích. A to bylo vhodné využít.
Jako výbavu jsem si kromě těla přístroje vzal s sebou čtyři ruličky filmu 120 FOMA 100 ASA – tedy celkem 56 snímků. Do brašny přibalil základní objektiv Biometar 2,8/80, širokoúhlý Flektogon 4/50 a teleobjektiv Sonnar 2,8/180 a nezbytný kapesní expozimetr Gossen Digiflash. Na rameno jsem pak přehodil monopod. Jako specialitu jsem s sebou vzal i dva žluté filtry G1 a G2 pro potlačení modré barvy oblohy.
Návštěva hradu byla naplánována na dopoledne, kolem půl desáté jsem vstupoval hlavní branou a to se ukázalo jako velmi moudré rozhodnutí, neboť množství návštěvníků, které se nakonec objevilo v odpoledních hodinách by fotografování zřejmě velmi ztížilo. Dopoledne byl poměrně velký klid na focení.
K vlastnímu fotografování. Jsem zvyklý na automat, který nejen správně zvolí citlivost čipu digitálního fotoaparátu, nastaví clonu a vhodný čas a nakonec zaostří to, co si vyberu. Na mě je vývěr kompozice. Z práce s manuálním přístrojem na filmu je ale nezbytné pracovat vědomě se všemi parametry. Takže, nejprve je potřeba myslet na to, že v přístroji je jen 12 snímků, nutností je hlídat množství světla a to zrovna při fotografování v kombinaci vnějšího exteriéru v kombinaci s uzavřenými prostory hradu není jednoduchá záležitost. Osvětlení určuje kombinaci času a clony – takže další dvě veličiny. No a nakonec – použitý filtr G2, nebo G1 s sebou přináší nezbytnou kompenzaci vzniklého úbytku světla. U G2 je to o 2 EV, u G1 je nutné počítat s posunem o 1 EV.
Nakonec, kromě výběru objektu a kompozice snímků nesmí fotograf také zaostřit. A to zrovna není jednoduchá záležitost, PENTACON Six je vybaven jednoduchou matnicí bez prizmatického klínu.
Velkou komplikací se nakonec ukázala kombinace všech nezbytných úkonů. Nakonec jsem ani nepoužil přinesený monopod, ani jiné objektivy, než širokoúhlý. Prostě nebyl čas a kapacita si se zařízením „vyhrát“.
Po příchodu domů bylo nutné realizovat další krok v analogovém – tentokráte chemickém světě. Vyvolání svitků není příliš složitý proces, ale vyžaduje pečlivost s trpělivost.
Vyvolával jsem v osvědčené vývojce R09 v ředění 1+50. Tento roztok vyvíjí FOMA 100 po dobu devíti minut. Následuje oplach a potřebné dokončení v ustalovači. Po závěrečném oplachu a pověšení svitků následovala kontrola, rozstřihání filmů a uložení do archivačních obálek.
Krytí všech snímků na filmech bylo v pořádku, expozice s výjimkou jednoho snímku se ukázala jako optimální a to mne potěšilo. Znamená to, že měření expozice a přenos parametrů do přístroje bylo bez problémů. Dokonce ani nasazený filtr a nutná korekce o dva stupně dolů (používal jsem filtr G2) se obešlo bez zádrhelu. Nutno ale přiznat, že mi zřejmě velmi pomohla expoziční pružnost negativního filmu.
Co byl ale problém, který se objevil až po naskenování, byl problém s velmi dlouhým expozičním časem v kombinaci se snímání z ruky. Na místě byla naměřena úroveň osvětlení v rozsahu EV9 až EV14, což po odečtení ovlivnění filtru (-2EV) mne donutilo pracovat s minimální clonou f4 v kombinaci s časem 1/15. A to je již za minimální hranou pro udržení snímku. Takže – cca 4 snímky jsou zasaženy nežádoucím pohybem a tedy nepoužitelné.
Jak tedy na příště podobný fotografický výlet zvládnout lépe?
- zapomenout na rychlou práci – tedy zpomalit a více o postupu přemýšlet,
- snímat filtr v případě, kdy není potřeba (na to jsme úplně zapomněl a byla to chyba).
Tím se získá +1 až +2 EV k dobru – znamená to snímat ne 1/15, ale klidně i 1/60 a to je velký rozdíl, - u objektivu Flektogon 4/50 se projevila zřejmě nízká clona a tedy podstatně měkčí kresba výsledného snímku – takže raději volit clonu f/5,6 a vyšší:
To si také říká o provedení testu kvality kresby u různých clon, abych věděl, jaké clony preferovat – o tom bude další článek. - dlouhý čas si prostě nezbytně žádá kvalitní stativ – takže raději méně objektivů s sebou a místo toho si vzít stativ a hodně zpomalit proces focení.
Snímky jsou vytvořeny, řádně uloženy a následně i zdigitalizovány.
Pro další práci s touto sadou jsem realizovat i test, který odpověděl na otázku, jak si objektivy vedou v závislosti na cloně. Proces digitalizace je také zajímavý. Plánuji se tomu ještě věnovat.
Snímky z akce jsou dostupné v samostatné galerii.
